Sezóna 2025 s loveckou kulovou střelbou
Kdo nechce ztratit mušku, musí neustále trénovat. A nejlépe v terénu, kde se pozná, kdo má pevnou ruku a klidnou hlavu. Já jsem se rozhodla, že zkusím všechno – od běhání po revíru až po závodní loveckou kulovou střelbu. Protože co může být bližší skutečnému lovu než disciplína, která vás nutí číst vítr, odhadovat vzdálenost a zároveň zkrotit vlastní tep v časovém presu? A i když mi první rány šly spíš „na okrasu“ než na body, tenhle sport mě chytil stejně pevně, jako já loveckou kulovnici.
Proč zkusit loveckou kulovou střelbu
Říká se, že kdo nic nezkusí, ten nic nezkazí. Ale také nic nepozná a nezažije. Můj bratr Martin („JduLovit“ Brožek) jednoho dne stroze konstatoval: „Pojedeš se mnou na závody, zbraň ti půjčím, nezapomeň sluchátka“. Žádné informace, zaškolení, žádné dlouhé vysvětlování pravidel, dokonce ani cíl cesty. Jen jeho typický suchý úšklebek a já v autě směřující na první závod. Neměla jsem znalosti a zkušenosti, zato jsem měla dost obav — a přesně to byl ten důvod, proč do toho jít. Člověk totiž nemá kritizovat nic, co si nevyzkouší na vlastní kůži.
O co vlastně jde?
Lovecká kulová střelba není obyčejná sportovní disciplína. Nejde o přesnost v laboratorních podmínkách a nekonečný čas na rozmyšlení a výstřel. Tady jde o realitu. O situace, které lovec může zažívat na poli nebo v lese – když se musí rozhodnout rychle, improvizovat, najít vhodnou pozici a vystačit si s tím, co má po ruce. Žádné speciální závodní pušky, žádné bagy, nožičky ani tuny doplňků. Jen běžná lovecká kulovnice, podložená čepicí nebo rukavicemi, batoh, pařez nebo kmen stromu jako opora. Přesně tak, jak to známe z honitby. Smyslem soutěže je co nejvěrněji simulovat podmínky skutečného lovu a prověřit schopnosti střelce a jeho vybavení. A to všechno pod dohledem rozhodčích a časomíry. Dominují ráže .223 REM, .308 WIN, 6 nebo 6,5 mm creedmoor, povolená je ale jakákoli ráže .20“ (5mm) anebo větší.
Každé stanoviště představuje jinou loveckou situaci – střelba z lehu, z kleku, z opory nebo bez ní, někdy z kopce, jindy z úhlu či přes překážku. Není čas dlouze přemýšlet, člověk musí jednat rychle, správně odhadnout vzdálenost, zohlednit vítr, vyhodnotit balistiku své zbraně a zvládnout i tep a třesoucí se ruce. A navíc – všechno se dá natrénovat. Každý střelec, i ten, který má za sebou roky zkušeností, má své typické chyby. Často se opakují tak dlouho, dokud mu někdo nezaklepe na rameno a neřekne prostě: „Uvolni se a vydechni.“ Někdy stačí právě tahle věta, aby výstřel, který dřív končil těsně vedle, konečně zasáhl střed. Takové malé korekce často znamenají větší zlepšení než jen desítky odstřílených ran bez zpětné vazby. Lovecká kulová střelba je tak trochu zrcadlo každého z nás. Ukáže, jak moc známe svou zbraň, jak zvládáme sami sebe – a jak moc jsme ochotni se zlepšovat. Protože dobrý střelec s průměrnou zbraní je schopen vyhrát proti jakémukoli speciálu v průměrných rukách.
Jak to začalo?
U nás lovecká střelba existuje již dlouhá léta ve formě soutěží K4M (kulový čtyřboj malorážkou) nebo L4K (lovecký čtyřboj kulovnicí), a to pod hlavičkou ČMMJ. Střílí se na pevné terče lišky, srnce, kamzíka a prasete na vzdálenost 50–100 metrů, z daných poloh. Moderní mezinárodní Lovecká kulová střelba (LKS), kde se střílí až na vzdálenost 400 metrů, má ale své kořeny v jižní Africe. Z lovu na safari se začala formovat od 90. let organizovaná soutěžní disciplína určená přímo pro lovce. Z Jihoafrické republiky se disciplína rychle rozvinula v populární sport s pravidelnými regionálními kláními a postupně se rozšířila i mezi komunity nadšenců do Evropy, Ameriky a Austrálie. Od roku 2019 jsou závody LKS v ČR organizovány pod samostatnou organizací ČALKS (Česká asociací lovecké kulové střelby), která přejala mezinárodní pravidla IHRSA (International Hunting Rifle Shooting Association). Nově je od roku 2025 zařazena do série závodů i střelba malorážkou, což je výborný a chvályhodný počin – malorážka i střelivo do ní je levnější, dostupnější, vhodnější pro začátečníky, zbraň má minimální zpětný ráz. Na druhou stranu malorážka neodpustí žádnou chybu. Kdo zvládne střelbu s malorážkou do 200 metrů, má skvělý základ pro „velkou“ kulovnici. Mimochodem, čeští střelci se na mezinárodní scéně rozhodně neztratí. Z prvního Mistrovství světa v roce 2014 v Jihoafrické republice dovezli rovnou stříbro. S umístěním na bedně skončili „naši“ i na dalších ročnících, až se konečně loni v Namibii dočkali vytouženého zlata, které si ve veteránech odvezl Antonín Čech. Co přinese MS v JAR v 2026 je zatím otázkou budoucnosti, ale ambice rozhodně nechybí.
Překážky, pozice, terče
Ano, lovecká kulová střelba má simulovat podmínky reálného lovu. Obvykle ale na závodech nestačím žasnout nad fantazií realizačního týmu a jejich schopnosti pokaždé vymyslet něco nového a originálního. Co si tak má nováček pomyslet o loveckých pozicích typu 130 metrů kulovnicí s oporou volné tyče (kdo kromě přeborníků v K4M/L4K reálně střílí s volnou tyčí??). S loveckou trojnožkou (to přece znám, to zní snadno), ale v sedě na nestabilní lovecké holi. V leže s oporou o vývrat, který je ale v tak nešťastné výšce, že kamkoli položím zbraň, tak nevidím na gongy. V krkolomné téměř jógové pozici na žebříku posedu otočeného obráceně, který se chvěje při sebemenším závanu větru. V sedě na valu s oporou o pevnou tyč (to bude lehké!), ale nohy má člověk dolů ze svahu, nelze se nikde opřít a kříž mi cestuje od bodované zóny plus mínus 20 centimetrů doleva a doprava. Ale právě v tom je kouzlo. Každý závod přinese novou výzvu – a když už si myslíte, že vás nic nepřekvapí, přijde překážka, která vás spolehlivě vrátí na zem. Případně, pokud už nechybujete na překážce, stačí si zapomenout překliknout vzdálenost na puškohledu a rázem střílíte sice perfektně, jen do terče souseda nad vámi… Obzvlášť zákeřné jsou terče, kde jsou na tělech zvěře plusové a mínusové bodované zóny. Stačí pár centimetrů vedle a ze zásahu s maximálním skóre 30,1 je najednou mínus 15. Bez problémů zvládnete nastřílet hluboko pod nulu. A to dokáže s konečným pořadím pořádně zamávat. Terče bývají na závodech součástí dopoledního programu. Odpoledne se obvykle střílí na gongy ve velikosti od 8 do 20 cm – opět z různých poloh a na různé vzdálenosti. Tady je bodování snadné – „zásah“ nebo „nula“.
Moje sezóna s LKS
Byť se překážky někdy mohou zdát na první pohled naprosto nesouvisející s faktickým lovem, během přípravy a tréninku jsem zjistila, že se mi nově nabyté znalosti a zkušenosti nenásilnou formou přenášejí do mé vlastní lovecké praxe. Nutí mě přemýšlet o vhodné pozici, mám větší jistotu při střelbě na delší vzdálenosti, umím si najít více pevných bodů pro větší oporu zbraně, jsem pohotovější, nemám nervy při dostřelování z volné ruky, zapomenutý pirštok po kilometrovém šoulání už mi nezpůsobí infarkt, ale jednoduše si opřu zbraň o batoh a střílím z kleku, přemýšlím nad uklidněním dechu, uvolněním ztuhlých ramen a jemném plynulém zmáčknutí spouště, místo uspěchané stržené rány. Anebo si „jen“ uvědomím, z jaké pozice opravdu střílet nebudu, protože je to nestabilní a nejsem si jistá přesným zásahem. A to ani nemluvím o vlivu na zafixování si návyků pro bezpečné zacházení se zbraní.
V sezóně 2025 ČALKS pořádala sérii 6 závodů. Já jsem se účastnila závodů s malorážkou v Písku a „kule“ ve Střelné (CZ Match), Písku (S&B Match) a MČR ve Světnově. Můj výkon se v kulovnici posunul z 38,2 %, přes 62 % až k 82,6 % a titulu mistryně České republiky v ženské kategorii. To bych si na začátku sezóny nepředstavila ani ve snu.
Proč by si to měl zkusit každý myslivec?
Chcete si vyzkoušet střelbu na vzdálenost 300 m, získat motivaci ke zlepšení, udržet si střeleckou zdatnost mimo zimní naháňkovou sezónu, posunout svoje limity nebo frustrovaně zjistit, jaké špatné střelecké návyky máte zafixované? Pak není nic snadnějšího, než se přihlásit na některý ze závodů v sezóně 2026. Případně se zastavit na Dni otevřených dveří Lovecké kulové střelby, který se bude konat 28. března 2026 na střelnici ve Světnově. Tady můžete zkonzultovat svou zbraň a optiku, ověřit balistiku, nechat si poradit od zkušených střelců nebo si jen tak zkusit nastřílet menší závod. A hlavně potkat skvělou partu lidí.
Největší kouzlo akcí lovecké kulové střelby je totiž právě komunita, která se kolem tohoto sportu pohybuje. Potkáte se s myslivci a střelci z různého prostředí a různých výkonnostních tříd. A především se na vás jako na nováčka nebude nikdo dívat skrz prsty. Naopak – poradí, pomohou. Zapomenutá rukavice na podložení zbraně? Minimálně 5 střelců vám půjčí svojí. Někde něco potřeba poopravit nebo zašroubovat? Polovina závodníků má příslušné nářadí a znalosti. Prasklá pružina zásobníku na posledním stanovišti, což by pro mě znamenalo předčasné ukončení s nulou? Nejbližší vedle stojící kolega mi bez mrknutí oka podal svoji malorážku i s plným zásobníkem a umožnil mi odstřílet a dokončit závod. Celé to má atmosféru přátelského setkání spíš než soutěže. A právě proto to dává smysl.
Takže – stále váháte, jestli to zkusit? Řeknu vám to jednoduše: Ano. Zkuste to. A bude vás to bavit.
Ing. Zuzana Slavíková (spolupracovnice JduLovit) Autorka je aktivní myslivkyně, členka ČALKS a milovnice lovecké kulové střelby.
